Gdyš sem bil malučkí, zme bívali na ďeďiňe blísko Fseťína. Zme mňeli malučkí domeček sčervenú střechú, špinglovím plotem okolo zahrátki. Zadomečkem bil malučkí dvorec co po ňem bjehali kuřyska. Gdákali furt a ukrutňe hlasno, gabať se f tem harvasu prosťe nedalo. Semšel ráno na ráno ešče fpižamu ven, nakrmíl kuřyska a pozbírál vajca.  Semsa umíl a najed. Sem dopoledňa bil na pomocy tatovi na zahrátce a otpoledňa mamňence fkuchiňi. Sem večér šél zaraz po ídle gabať. Tak probíhalo celé moje ďectví.

Sem gdisy tak ráno bil na pomocy tatovi pozvitrhávať salát. Gdyš sem ho odnášél do kuchiňe, sem gabnúl na ňeco oklzlího! Zaječélsem. Mama sa uhrúzylá a pusťilá na zem flašu briji. Ukrutňe mňe spucovalá.

Sem sa celí třásl. Semsa podívál na salát a tam seďél on. Sčuplí, hnědí, oklzlí, sežlutú ulitú nachrbátu. Hlemíšť!

Sem zažíl, že zarondim šnečý farmu. Sem za dvorcem na řátce se zelém postavíl ohrátki. Sem donich nosýl fšecki šneki co sem nabrál. Bilo jich asi patnást. Krmit nepotřebovali, mňéli tam zelé. Sem chťél další deň uspořádať dostich o chábek. Sem zaraz po ránu po probuzeňí nekrmíl kuřiska, ale sem bježél vizytírovať hlemížďe do ohrat. Nebili tam! Dokonce bili roscápaní i ohrátki. Ále to bili turbošnecy a nočního času utekli, sem si fťúpil.

Sem zarondíl farmu znova a sem celí den nabírál šnečki. Sem jich mňél pjet. Ale dalšý ráno bili zaséj fuč. Sem to vzdál a rezygnovál na chof zvířat. Aš neskořéj, gdyš sem dostudovál veterinu, s ťím že jen to mňe zabávjá a že sy oprubuju popraviť spomínki na ďectví, vijavila mňe mama, že jí mí šnecy vadili. Večer na večer mi je zabíjala abi jí negasáli zelé. Sem sa tak napučýl, zdrhnúl zdomu do Šfécka a tam zarondíl velikananánckú šnečý farmu.

Sví hlemížďe lúbím a oni lúbí  mňe. Žyjem si tu ščasňe a šnecy jen fskvétájú. Jeden je tak velkí, že mi zvláčá vúz. Ale stejnak ňigdi nezapomenu na teho sčuplího šnečka se žlutú ulitú, kerího sem nabrál a  tak lúbil a kerí skončíl rošlápnutí na máminém škrpálu…

Výsledek obrázku pro šnek se žlutou ulitou